top of page
  • detizteepee

Výzva 15 minut jen spolu


Rádi bychom více vysvětlili jak vznikl nápad udělat tuto výzvu. Vytvořili jsme ji pro vás i pro nás samotné. Mnohé z nás jsou mnohonásobnými maminkami a boj dětí o pozornost je o to výraznější. Možná už jste někdy slyšeli o tom, že část neposlouchání a odmlouvání dětí souvisí s jejich potřebou pozornosti, která se rapidně změní když se objeví na scéně nový sourozenec. Tato výzva je tedy primárně pro ty, kteří mají dětí více. Může z ní, ale čerpat každý. Někdy totiž zjistíme, že i když máme jenom jedno dítě a celý den o něj pečujeme, nenajdeme si čas na to věnovat se mu delší časový úsek na 100%. Věnujeme mu tady minutku tady dvě, ale často i mentálně rozlítaní a nesoustředění.

Z osobní zkušenosti, tvrdím, že se děti nedělí na hodné a špatné. To je jen naše označení chování, které nám je nebo není příjemné. Děti se dělí na spokojené a nespokojené. A to platí, ať už se bavíme o miminkovském věku nebo dětech starších. Je to takový náš kulturní nešvar označovat dětí jako hodné nebo jako zlobivé, a to už od batolecího věku. Když vaše miminko pěkně papá, přibírá a usmívá se na návštěvy, všichni vám řeknou, jaké máte štěstí, že máte takové "hodné" miminko.


Vzpomínám na moji kamarádku, která neměla hodné miminko. Její miminko hodně plakalo, nechtělo se kojit, nechtělo umělé mléko, nechtělo spát. Prostě všechno špatně. Doktorka to zhodnotila tak, že maminka má špatná prsa a miminko je neklidný nespavec. Po několika měsících trápení byli na požádání posláni k neurologovi, který řekl, že miminko má od porodu poškozenou krční páteř. Každé kojení ho bolelo a špatně se mu polykalo. Tolik trápení, tolik bolesti sotva se vylouplo na svět a k tomu označení "zlobivé" miminko.

Pokud vám toto přijde samozřejmé, je to skvělé. Náš pohled se ale často posouvá s tím, jak se mění potřeby našich dětí. Miminka ta mají "relevantní" potřeby. Mají hlad, bojují s bolestí bříška, a tak podobně. Ale co když naše dítko, ať už malé nebo větší, má potřebu pozornosti, nedej bože větší než nám přijde správné.


Potřeba pozornosti je naprosto relevantní a s narůstajícím věkem více aktuální potřeba. Máme ji i my dospělí, ale umíme to lépe skrývat. Pak se často děje, že jsme nešťastní, protože si nás nikdo (partner, přátelé, rodiče) nevšímá, ale zároveň se o pozornost ostatních bojíme říci. Nebo patříme mezi ty, co na sebe pozornost musí neustále strhávat, i když se to třeba vůbec nehodí. Když je naplněna naše potřeba pozornosti, velmi to souvisí s tím, jak se cítíme být milováni a stejně tak se to děje i našim maličkým. Díky tomu se často stane, že z našeho miláčka se stane "zlobivec" v souvislosti s narozením sourozence. Z osobní zkušenosti vím, že i když se opravdu s novým miminkem snažíte věnovat se co nejvíc i starším sourozencům, přijde spousta práce navíc, a pozornost, kterou jste do té doby věnovali prvorozenému, se najednou tříští.


Jsem velmi vděčná, že se nám podařilo děti na sourozence připravit a oni ho přijali s velkou láskou. Přestože však svoji novou sestřičku milují a nejstarší z našich třech už by mohla být zvyklá, že maminka není jenom její, je to i pro ni velká výzva.


A tak se tak měsíc po narození sestřičky začali projevovat typické projevy nedostatku pozornosti. Samozřejmě projevů je celá škála, ale u nás konkrétně to bylo kňourání a neustálý problém s "něčím". Prostě se jí pořád něco nelíbilo. Nedokázala to nijak pojmenovat, ale začala se cítit odstrčeně, a tak se o naplnění svých potřeb začala snažit velmi nelibým způsobem.

A právě toto, a také rozhovor s kamarádkou, která má dva syny, mi připomnělo kurz, který jsem absolvovala, než se mi měl narodit syn. Nevím už, jak přesně se kurz jmenoval, ale šlo v něm mimo jiné o to, že děti potřebují naši koncentrovanou a milou pozornost.


Řeknete si 15 minut spolu, my jsme spolu přece pořád. Ale je to skutečně tak? Kdy naposledy jste především staršímu ze sourozenců věnovali 15 minut své laskavé a soustředěné pozornosti? I co se týče pozornosti, jde o kvalitu. Věnujeme našim dětem pozornost, ale jak jich je více, je to tady minutka, tady dvě, tady chvilka, než musím jít dát prádlo do pračky. Pokud ale skutečně chceme tuto potřebu pozornosti naplnit, je potřeba, aby časový úsek naší pozornosti byl delší než tu a tam minutka. A také je pro děti důležité, že je to opravdu jeden na jednoho.


A právě proto jsem dostala ten nápad, vzájemně se podpořit v této výzvě. A opravdu, ač se to nemusí zdát, vůbec není jednoduché si každý den najít byť jen těch 15 minut. V ideální případě 15 minut táta a 15 minut máma. Pokud si dáme cíl každý den jeden na jednoho 15 minut, je to celkem velký úkol. Ale když se nám to podaří alespoň 3x týdně, bude to pro naše dítě pořád velká pozitivní změna.



Pracovní papír k výzvě
.pdf
Stáhnout PDF • 416KB

Pojďme tedy do toho!


V příloze najdete tabulku, kde můžete společně odškrtávat, které dny se podařilo společně s vašimi dětmi strávit 15 minut soustředěné pozornosti. Každý den je rozdělený na dvě 15 minutovky. Jedna pro mámu a jedna pro tátu. Pokud se bojíte, že budete zapomínat, domluvte se s dětmi, aby vám to připomněli. Věřte, že o kvalitní čas si nezapomenou říct.

Také tam nejdete pro připomenutí tři důležité body.

Za prvé nastavte si minutku na 15 minut. Vy i dítě budete vědět, že toto je ten speciální čas pro vás dva. Nebudete tak muset koukat na hodinky, jestli jste se nezasekli moc dlouho, a dítě zase bude mít jasnou hranici.

Za druhé elektroniku odložte, a to nejen pro dítě ale i pro vás. Všechny zprávy, hovory, a podobně určitě 15 minut posečkají. Zároveň se opravdu snažte soustředit na dítě. Nepřemýšlejte u hraní s ním, že jste ještě potřebovali zavolat kolegovi nebo že máte prádlo v sušičce. Děti to poznají, když jste duchem jinde i když si s nimi "odsedíte" 15 minut u lega.

Poslední a neméně důležitý bod je, že těchto 15 minut by mělo být v režii dítěte. Není to tak, že by to měla být vámi řízená činnost. Pokud dítě chce hrát maňáskové divadlo, zahrajte si, pokud chce číst knížku, čtěte, pokud chce, abyste koukali, jak staví ten nejkrásnější hrad z lega, pozorujte ho, i když nebude chtít pomoc. Kromě spokojenosti vašeho dítěte to bude pro vás důležitým vodítkem, co vlastně vaše dítě rádo dělá a co ho zrovna zajímá.

Doufám, že pokud jste dočetli až sem, přidáte k naší výzvě a společně se podpoříme v tomto důležitém kroku ke krásnému a zdravému vztahu s našimi dětmi.



80 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page